Don't touch - 2

20. října 2013 v 2:18 | Chika |  Don't Touch
Sasuke zaplul do poslední lavice u okna. Natočil hlavu na stranu, podepřel si ji rukama a díval se ven. Pozoroval kosa sedícího na větvi jednoho nízkého stromu. Záviděl mu, moc. Může si vlastně dělat co chce. Může si létat kde chce, nikdo mu nic nezakazuje. Je svobodný a Sasuke je jako andulka v kleci. Kdyby mohl být alespoň jako ara, ta se někdy může proletět...


Ze zamyšlení ho vytrhlo šramocení, které způsoboval...Kdo? Nikdo s ním přeci nesedí. Pootočil hlavu na stranu a...uviděl červenovláska, který se na něj vřele usmíval. Mohlo mu být tolik jako Sasukemu, takže šestnáct.
,,Ahoj, já jsem Sasori." představil se a stále se usmíval. Trochu to Sasukeho zaskočilo. Chvíli na něj jen civěl, ale pak ze sebe něco dostal.
"A-Ahoj." To je to něco. Sasuke není moc komunikativní člověk, ale býval jím. Potom co mu zemřeli rodiče 'otočil' o 180 stupňů.
Sasori ho chytil za paži a donutil ho postavit se.
"Co je?" zeptal se ho Sasuke s podrážděním v hlase, ale jen co si všiml mračícího se učitele se na Sasoriho vděčně a lehce pousmál. Červenovlasý mu úsměv oplatil a Sasukem projelo příjemné teplo. Nic takového dlouho nezažil. Naposledy to bylo s Itachim, když se před lety topil v rybníku a Ita ho zachránil. Když mu Sasu poděkoval, Itachi se usmál stejně jako Sasori. Sasu vzdychl. Chce zpátky rodiče a hlavně bratra. Sasori se na něj starostlivě podíval, když uslyšel jeho vzdychnutí. Pohladil ho po ruce, kterou měl položenou na lavici blízko té jeho. Sasu ucukl a posadil se stejně jako Saso, protože jim to nakázal starý učitel.
Sasuke přemýšlel nad tím dotykem. Bylo to záměrné nebo jen nehoda? Na tuhle otázku odpověď asi nikdy nenajde, nebo snad ano?
Sasori posunul papírek, který vytrhl ze svého sešitu k Sasukemu. Bylo na něm něco napsáno. Sasori to sice nemusel psát ale říct mu to, ale nechtěl riskovat poznámku od učitele hned první den ve škole.
-Jak se jmenuješ?-
-Sasuke, proč?- odepsal a posunul papírek zpátky, bez toho aby se na něj podíval. Sasori začal hned psát a trvalo mu to docela 'dlouho'.
-No, jelikož je teprve týden od začátku školního roku, tak s tebou budu sedět asi dost dlouho, když tu není jiné volné místo. A tak jsem prostě chtěl vědět jak se jmenuje můj "soused". Sice bych se to dozvěděl od učitelů, až by tě vyvolali, ale já ho chtěl znát od tebe. Logický, ne? (: -
-Hmm.- odepsal na to Sasu. Musel uznat, že to dává smysl.
Celou hodinu propsali a navzájem se poznali. Sasu zjistil, že Sasori je milý a chápavý kluk a docela si ho oblíbil, což je u něj něco jako zázrak.
Když zazvonilo všichni žáci vyběhli z třídy, až na ty dva, Sasukeho a Sasoriho. Sasuke byl zády ke zdi, ke které byl následně Sasorim lehce přiražen. Byl zmatený, ale nic nedělal. Sasori se rukama opřel vedle Sasukeho hlavy z každé strany. Sasuke nemohl uniknout. Červenovlasý se začal obličejem přibližovat k obličeji černovlasého, ten po chvilce už cítil jeho omamný dech na svých rtech. Sasuke už nebyl zmatený. Vzrušovalo ho to. Když už měli rty jen pár milimetrů od sebe, Sasori pootočil hlavu na stranu, takže k polibku nedošlo. Odtáhl se od Sasukeho, svěsil ruce a omluvně se na něj podíval.
,,Promiň." řekl tiše. Sasukemu se nelíbilo to, že k polibku nedošlo. Tentokrát to byl Sasuke kdo přirazil toho druhého ke zdi a vášnivě se přisál na jeho rty. Sasori by tohle nikdy do Sasukeho neřekl, ale neotálel a k polibku se přidal. Netrvalo dlouho a jejich jazyky byli spletené. Vůbec to nebyl jemný polibek. Byl takový živočišný...Občas se schválně kously a podobně. Jako první se odtáhl Sasuke, protože mu došel kyslík. Sasori se usmíval jako sluníčko na hnoji.
,,Ty jsi taky na kluky?" optal se červenovlasý. Sasuke pokrčil rameny.
,,Spíše jsem bi." odpověděl a přehodil si tašku přes rameno, přesně když zazvonilo. To samé udělal i Sasori a oba už vybíhali do učebny zeměpisu. Stihli to. Učitelka ještě nebyla ve třídě. Celý zadýchaní se posadili na svá místa a začali si připravovat.
Zbytek dne (ve škole) proběhl klidně. Sasori téměř každou hodinu položil svou dlaň na Sasukeho stehno a ten nijak neprotestoval. Po dlouhé době si někoho oblíbil.
,,Mohl bys jít večer ven?" zeptal se Sasori po škole. Sasukeho tahle otázka vůbec nepřekvapila.
,,Já nevím. Můj bratr mě nikam nepouští, připadám si jako v base." vzdychl Sasu.
,,Hmm." prohrábl si vlasy Saso. "A co kdyby o tom nevěděl?" V očích měl malé ďáblíčky.
,,Jako, že bych zdrhl?" Sasori přikývl. ,,Pokusím se." ušklíbl se Sasu. Pochyboval o tom, že se mu to povede.
,,Dej mi tvoje číslo a já ti dám to moje, zavolej mi až se pokusíš utéct." Zdělili si navzájem svá čísla. Pak Sasuke zmrzl. Koukal Sasorimu přes rameno. Před bránou školy stálo Itachiho auto. Sasuke vzdychl.
,,Už budu muset jít, jinak mého bratra trefí šlak." ušklíbl se Sasuke.
,,Škoda." pronesl Sasori a naprosto nečekaně obejmul Sasukeho. Ten se nijak nebránil, i když mu nebylo příjemné to, že je sleduje nejeden pár zvědavých očí. Hlavně ty Itachiho, ale ty nebyly zvědavé spíše pobouřené.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuzana Zuzana | 12. února 2014 v 11:25 | Reagovat

No dalo sa čakať, že ho niekto bude baliť... škoda, že sa mu to páčilo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama