Andělé pohlcení temnotou.. - 2.kapitola

15. listopadu 2013 v 22:16 | Sky |  Andělé pohlcení temnotou..
Mám pro tebe pokračování Chiko. ^^ Snad to neuhodneš. Chctěla bych Tě ještě nějakou dobu napínat a jestli to uhodneš. Hodně mi to stěží práci.. -.-
Chyby neřeš, ano?: :D

,,Naruto! Kde jsi?! Naruto!" vykřikovala růžovovlasá dívka, která stále nemohla onoho člověka najít. Štvalo ji, že se Uzumaki stále neukazuje. Většinou je na očích až moc, ale teď jako by se zem po něm slehla.
Uzumaki s Uchihou se posadili na střeše kde ještě stále pozorovali západ slunce. Už nebyl skoro vůbec vidět neboť hustá mlha se nehodlala držet zpět. Sasuke měl stále pohled zabodnutý do dřeva z něhož je střecha vyrobena. Naruto si toho všiml jelikož po očku černovlasého pozoroval. Nezdráhal se. ,,Sa-..."
,,Naruto!!" ozvalo se přes půlku vesnice. Blonďák projížděl očima okolí a hledal Sakuru, poznal, že je to její naštvaný hlas. Na sucho polkl.
,,Zdá se, že se blíží naše Sakura." zamumlal Uchiha otráveně.
,,Musíš být takhle nepříjemný?" probodl Sasukeho pohledem a zase se koukal po okolí než spatřil Haruno. Zděsil se. Viděl její naštvaný pohled, její bojovný postoj a sílu jenž se chystá vypustit ven. Uzumaki se lehce chvěl. Ale nestalo se nic. Sakura se zastavila před ním místo na něm. Což Naruta vyvedlo z míry. Proč ho ušetřila? To se jí vůbec nepodobá. Blonďák zavřel oči a potom zase otevřel. Nasadil poker face a pochopil.
,,Sasuke-kun!" Sakura mu zase vysela kolem krku. Naruto protočil očima, ale raději mlčel. Nechtěl schytat žádnou ránu.
* * *
'Jak dlouho jsem vlastně spal? Spal jsem vůbec? Nebo má paměť se nějakým způsobem vymazala? Co se tedy vůbec stalo?' Tyhle otázky stále mihotali v hlavě Pána temnot. Nechápal vůbec nic ač si vždy poradil se mu teď vůbec nic nevydařilo vyřešit. Bolelo ho, že nic nechápal rád by si na cokoliv vzpomněl, ale bohužel stále nic. Skákal z větve na větev v temným lese. Očividně nevěděl kam šel, ale tohle ho nijak netrápilo, protože věděl, že určitě najde brzo nějakou vesnici. Přes hlavu měl přehozenou tmavě rudou až hnědou kápi, nechtěl aby byl kýmkoliv zpozorován a co teprve až bude v nějaké vesnici? Všichni na něho upřou zraky. To on nesnášel. Být středem pozornosti. Nikdy nebyl a teď bude změna? Netěšil se na nic co přijde.
* * *
Zadusanou cestou kde ještě slepice s kuřaty klovali do půdy ve které bylo ještě pár zrn se procházel čtyřčlenný tým. Nebo spíš se takto nazývali. Nebyli často spolu jen měli zajímavý tým Jejich minulost. Vždy se lišila od ostatních. Jeden ANBU, druhý stejně tak s originálním názvem Root, třetí nejsilnější žena v Konoze hned po Tsunade a čtvrtý kandidátem na hokageho. Říkalo se jim ,,Čtyři lístky pohlcené plameny." Bál se jich snad každý. Když byli všichni spolu dokázali vyvinout větší sílu než-li kage, ale oni opravdu nebyli často spolu. Chyběla jim spolupráce. Neuvědomovali si jakou velkou sílu v sobě mají. I když by dokázali porazit kageho tak v sobě mají mnohem větší sílu.
,,Kluci už půjdu. Matka bude ještě s něčím potřebovat pomoc. Tak dobrou noc." letmo zamávala a běžela do vedlejší uličky kde bydlela. Naruto si povzdychl, myslel si, že Sai spolu se Sasukem odejdou jako první a on zůstane sám se Sakurou. Při myšlence začal slintat. Sai se na něho nechápavě podíval.
,,Ehm... Naruto-san?" pořád se na něj díval a snažil se ho dostat z transu. Nepovedlo se.
,,Banda idiotů." zašeptal Sasuke a povzdechl si. Naštěstí ho nikdo neslyšel. Jinak by zřejmě zase vypukl boj.
,,Naruto! Přestaň s tím slintáním! Vždyť Ty poslední dobou jen slintáš." okřikl ho Kurama jenž sídlil v jeho podvědomí, které vypadalo jako stoka. Před Kuramou seděl Naruto a slintal. Kyuubimu se kupodivu podařilo Uzumakiho vymanit z transu.
,,Co-co? Říkal jsi něco?" optal se blonďák a zabodával se Kuramovi do rudých očí. Liška zavřela oči a povzdychla si.
,,Raději nic. Radši vnímej toho venku. Už mě nebaví jak na Tebe neustále volá." promnul si obličej Kyuubi.
,,Jasně, jasně." odpověděl otráveně Naruto.
,,Jsem v pohodě Saii." trochu se zamračil, ale nechal to plynout.
,,Půjdu také. Nemůžu se takhle potulovat často." odfrkl si a zmizel. Rozplynul se.
,,Pche. Je lepší než Kakashi-sensei. Kdo by to do něho řekl." ušklíbl se Naruto a dal ruce do kapes. ,,Zbyli jsme jen my dva Saii." promluvil do prázdna neboť černovlasý tam už nebyl. ,,Saii?" ohlédl se. Nikde, nikdo. ,,To snad není pravda! Zase sám, ach jo." zabodl svůj pohled do země a povzdychl si. V hlavě ač nečekaně se mu mihla vzpomínka na rodinu.
* * *
,,Kruci! Co se to se mnou děje?!" šeptal si Sasuke sám pro sebe. Držel se za hlavu, která ho šíleně bolela. Viděl vše dvakrát. Nechápal to. Taková bolest. Co se k němu blíží? Určitě nic pěkného, neboť takhle by ho to bolet nemělo. Je bezcitný, aspoň to tak u ANBU má být hlavní podmínkou. Dodržuj ji? Nebo má pouze masku, která někdy změkne a někdy určitě praskne? Nikdo nevěděl. Bylo to pouze na tom, kdo ho stvořil.
,,Cože?! Bratr?!!" ve své hlavě vnímal hlasy Itachiho. Teď už byl úplně zmatený. Normálně jako vždy by se ho snažil odehnat, ale teď ho chce spíše vyslechnout. Nedovolí aby se to vše rozplynulo. Bude muset tu bolest přetrpět. Přeci jenom musí něco obětovat aby zas uviděl svého bratra i kdyby jen na chvíli. V myšlenkách se k němu Itachi obrací zády. Je to ještě předtím než zbyli jen oni dva. Uchiha klan ještě existoval. Sasuke to poznal, podle oblečení bratra. Neměl na sobě nic z Akatsuki, pouze černé triko s bílými kalhoty. Tak rád ho viděl. Chtěl na něho zavolat. Nemohl, když se podíval na své rty, měl je sešité šedou nití a v té niti byl černý kouř z temnoty. Nešlo to ani rozvázat ani přetrhnout.
Starší Uchiha se na něho nakonec ohlédl, ale jen s prázdnou tváří. Neměl oči ani ústa. Byl jako panenka kterou musel někdo tahat za nitky. Sasuke se ohlížel, ale nikdo nic. Jen černá tma je obklopovala. Itachi šel k Sasukemu, který se ani nebránil. Ucítil na sobě dotyk jeho bratra. Pořád stejný pocit jako vždycky. ,,Sasuke?" oslovil ho i přesto, že neměl ústa. Mladší Uchiha se zděsil trochu ucukl a zavřel oči. Byl utvrzen v tom, že tohle zmizí.
,,Sasuke? Sasuke, no tak." dotkla se ho na rameni muž. Tentokrát to už nebyl sen nebo něco podobného, ale skutečnost. Černovlasý otevřel onyxové oči a zahleděl se do těch červených.
,,To ne." vyděsil se Sasuke a začal pomalu couvat. Co to má znamenat? Co se stalo? Netušil, pouze němě zíral na muže s rudýma očima.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chika Chika | Web | 16. listopadu 2013 v 0:39 | Reagovat

Itachi?
Pěkné, chci další díl. :D

2 Sky Sky | 16. listopadu 2013 v 10:33 | Reagovat

[1]: Počkáš si. Muhehe.. :D

3 Seiya Seiya | Web | 17. listopadu 2013 v 20:44 | Reagovat

*Tváří se vykuleně a neví co přesně si má myslet. Taky jí dělá problémy otevřít pusu, jelikož si po celou kapitolku kousala nehty.* Já se asi zdržím komentáře, jen řeknu, že to bylo totálně úžasné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama